close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Jsem tady

9. května 2008 v 11:53 | Valorika |  Buffy a Angel - Poviedky
Angel zmizel v mlze. Buffy se za ním jen mlčky dívala. V hlavě se jí honila spousta myšlenek. Po chvilce se otočila. Šla za partou. Společně odešli každý se stejným pocitem. S pocitem, že jedna etapa života končí a druhá začíná. Nebyli si jisti, kam jdou, co budou dělat, ale věděli, že aspoň na chvilku mají od zla pokoj.

Buffy se cítila unavená, tak se rychle při cestě od trosek školy rozloučila a šla vlastní cestou. Nikdo se nedivil. Věděli, že chce být sama a urovnat si věci v hlavě. Buffy se jen tak procházela. Doma jí nikdo nečekal. Ani nevěděla, jak dostala se před Sídlo. Váhala, jestli má stoupit. Vstoupila. Angel byl pryč. I jeho věci. Buffy se rozhlédla po tak známém místě. Tolik vzpomínek, špatných i dobrých se začalo hlásit na povrch. Sedla si na roh postele a začala plakat. Nevěděla, jak dlouho tam tak byla, ale za okamžik padla vyčerpáním. Schoulila se na deku, přitiskla k sobě Angelovu bundu, co jí dal a zavřela oči.

Buffy začala ze spánku cítit jeho přítomnost. Zdá se jí to? Nebo to je skutečnost? Najednou se jí něco dotklo. Bylo to jemné. Zabruslilo to na tvář.
"Angele," pousmála se ze spánku. "Angele?!" otevřela oči.
"Klid. Jsem to já," řekl a lehce se usmál. "Musel jsem se vrátit…" kývl hlavou k oknu.
Buffy smutně kývla a posadila se.
"Co tu děláš?" zeptal se a vstal z postele.
"Ani nevím. Je po starostovi, skončila střední, začínají prázdniny… Chci si pořádně užít a to se rovná dlouhej spánek."
"Promiň, nechtěl jsem tě budit."
"Už se stalo." Buffy se zvedla z postele a šla si pro kabát, který odhodila po svém příchodu do křesla.
"Je ti zima," řekl Angel.
"Ne. Mám jen ráda věci hned po ruce."
"To nebyla otázka. Cítím to." Angel popošel ke krbu, aby zapálil oheň.
"Jo, jasně. Cítíš to. Já zapomněla... upíří čich," obrátila oči v sloup.
"Nech toho."
"Nechat?" zvýšila hlas. "Proč, vždyť zábava teprve začíná!"
"Čeká tě matka," otočil se k ní zády.
"Nečeká. Je v NY. Poslala jsem ji pryč kvůli Povstání."
Po místnosti se rozprostřelo ticho. Ani jeden z nich nevěděl, co má říci.
"Dobře..." řekli skoro nastejno. Buffy Angela pobídla, aby začal, ale ten trval, že začne ona.
"OK. No, půjdu," vydala ze sebe náhle Buffy.
"Dobrý nápad."
Buffy se před dveřmi zastavila. "To je vše, co mi řekneš?"
"Co chceš slyšet?" otočil se s bolestí v očích Angel.
"Pravdu."
"Jakou?" Angel zvýšil hlas. "Že mě to bolí, že chci být jen s tebou, chránit tě a utěšovat?"
"To není zas tak špatný nápad," rozmáchla rukama.
"Mám tě rád, Buffy, ale.."
Buffy ho přerušila: "Mám tě rád? To je vše co mi řekneš? Konec, Finito, Hastala Vista…" její hlas se zvyšoval.
"Je to těžký."
"Já to vidím jednoduše. Prostě tě další milostná avantýra omrzela a hledáš novou," při posledních pár slovech se ironicky zasmála.
Angel se při poslední větě otočil čelem k ní a nevěřícně kroutil hlavou: "Jak to můžeš číst?"
"Ptáš se? Nechal si mě se zamilovat, užil sis, nabralo to nečekaný spád, a pak jsem ti byla dobrá ošetřovatelka. Té ses nabažil... no, dál to znáš!"
Buffy ani Angel nevěřili tomuhle absurdnímu rozhovoru.
"Mlč! To není pravda a víš to! Miluji tě víc než cokoli jiného. A tak to zůstane," díval se Buffy do očí a jeho hlas zněl pevně.
Chvíli se na sebe dívali. Angel se najedou otočil k odchodu.
"Kam jdeš? Za pár hodin se rozední!"
"Pryč. Nemůžeme tu spolu zůstat. Najdu si úkryt a už mě nikdy neuvidíš!" začal se vzdalovat. Když byl skoro u dveří, Buffy na něj zavolala: "Angele!" Pomalu začínala vzlykat. "Nechoď! Nemyslela jsem to tak."
"Vím, ale bude to tak lepší," řekl smutně.
"Pro koho? Pro tebe," řekla nevěřícně. "Vím, co potřebuji, co chci a to jsi ty. Pouhé pomyšlení na to, že tě už neuvidím mě dohání k šílenství."
Angel stál zády a náhle upustil tašku. Začal se otáčet. Směrem k Buffy. Ta pokračovala: "Několikrát jsem tě málem ztratila. Miluji tě." Buffy udělala pár kroků kupředu.
"Jsi si jistá?" optal se.
"Jako nikdy!"
Angel zaváhal, ale než stačila Buffy pokračovat, políbil ji. Najednou byli středem světa. Nic okolo nebylo.
"Miluji tě. Nechci to udělat a to poslední, co potřebuji, je vědět, že trpíš."
"Tak tu zůstaň a ochraň mě před tím." Opírali se o sebe čely.
"Ospalá?"
"Strašně!" vzdychla.
"Těžkej den?" poptal se.
Na oplátku se usmála a kývla.
Angel jí vzal do náruče a položil na postel. "Půjdem spát. Ráno nemáš žádné povinnosti, tak tu můžeš zůstat," řekl.
"Nezmizíš mi, viď?" zeptala se.
"Už nikdy!" usmál se, políbil jí na čelo, položil se vedle ní a vzal do náruče. Nyní zavřel oči i on.
Oba se konečně po dlouhé době cítili v bezpečí. Byli totiž spolu. Navěky.

~ konec ~
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama